Město Vyšší Brod
Míru 250
Vyšší Brod
382-73
Městský uřad:
Úřední hodiny
PO a ST 07.00 až 11.30 a 12.00 až 17.00
Email město: podatelna@vyssibrod.cz
Informační centrum:
V období od 1. 7. do 31.8.
Otevřeno každý den
7.30 - 12. 00 12.30 - 18.00
V období od 1.6. do 30.6 a od 1.9 do 30.9
Otevřeno každý den
7.30 - 11.30 12.00 - 16.00
V období od 1. 10. do 31. 5.
Po – Pá - 7.30 - 11.30 12.00 - 16.00
So - Ne ZAVŘENO
Telefon: (+420)380746627
Email infocentrum: infocentrum@vyssibrod.cz
Vyšší Brod vznikl počátkem 13. století jako tržišti na jedné z nejstarších soumarských stezek, která vedla Vyšebrodským průsmykem od Dunaje do Čech již v dobách římanů. První písemná zmínka je v darovací listině z 1. června 1259, kterou pan Vok z Rožmberka, zakladatel kláštera, dává tomuto rozsáhlé území s tehdy jediným osídlením – tržištěm Vyšší Brod. Roku 1528 přidává Jan III. z Rožmberka výsadu městských práv a právo pečeti s vlastním erbem.
V průběhu staletí byl Vyšší Brod pro částečnou odlehlost uchráněn válečných výprav, často byl však postihován požáry. Ty zejména v 19. století změnily charakter zástavby. Zásadní změny přinesl revoluční rok 1848. Zhroucením vrchnostenské a tvorbou nové politické správy se stává Vyšší Brod sídlem okresního hejtmanství, po roce 1868 sídlem okresního soudu. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. je Vyšší Brod od roku 1870 místem. Po záboru pohraničních území roku 1938 se Vyšší Brod stává součástí Hitlerovy třetí říše. Po II. světové válce a nuceném vystěhování německých občanů dochází k výměně obyvatelstva. Vyšší Brod už není okresním hejtmanstvím, zrušen je i okresní soud
a v 50. letech ztrácí i statut města, který je opět navrácen až rozhodnutím Parlamentu ČR Nejvýznamnější památkou je cisterciácký klášter založený Vokem z Rožmberka roku 1259. Mniši zde po staletí žili podle řehole sv. Benedikta, kterou lze charakterizovat slovy: „Modli se a pracuj“. Svou prací přetvářejí celý kraj, sami vystavěli klášter s gotickým chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Klášterní knihovna čítající 70 tisíc svazků je třetí největší knihovnou v republice. Mezi památkami vyniká zvláště Vyšebrodská madona a Závišův kříž. Klášter přestál husitské bouře i 30-ti letou válku. Poprvé byli řeholníci vyhnáni nacisty v roce 1941 a po roce 1950 byl klášter zrušen tehdejším režimem. Dnes zde opět žije komunita mnichů, kteří se snaží o obnovu řeholního života i klášterního komplexu.
Turistika:
Čertova stěna:
Národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč vznikla spojením dvou rezervací na ploše 104 hekterů. Vltava od lipenské přehrady zde prudce klesá v sevřeném údolí a vytváří tak silně balvanité koryto, nazývané Čertovy proudy. Na skalnatých svazích nad řekou rostou reliktní bory s chráněným vřesovcem pleťovým. Sutě ze tvoří tzv. Kamenná moře, na první pohled téměř bez vegetace, ovšem s četnými druhy lišejníků a mechorostů. V náplavech Vltavy jsou Olšiny a malá bučina. Rezervací prochází podél Vltavy zelená turistická značka a cyklostezka z Vyššího Brodu do Loučovic. Přístup na vlastní Čertovu stěnu, která se stala námětem i pro stejnojmennou operu B. Smetany, je možný z Vyššího Brodu po červené značce, případně po silnici Vyšší Brod – Loučovice. Stěna se nachází nedaleko parkoviště.
Opatská stezka:
Stezka je pro svou nenáročnost určena široké veřejnosti, nevyjímaje rodiny s menšími dětmi. Trvá asi 1 ½ hodiny, má tvar osmičky a začíná i končí u kláštera. Trasa se dá například zahájit prohlídkou kláštera a ukončit prohlídkou poštovního muzea.
Po cestě najdete díla místních kameníků i materiál, který používali ke své práci. Opatská stezka vede podél umělého kanálu zásobujícího klášter vodou. Mohutný smíšený les kolem kanálu je přibližně 180 let starý a můžete si tu najít i borovici Douglasku. Po stezce minete odbočku k zaniklé obci Pošlák. Asi 100 metrů za odbočkou ve směru na Pošlák vám pramen dobré vody, vytékající z kamenné kapličky, nabídne příjemné osvěžení. Vrátíte-li se na cestu podél potoka, všimnete si v zahradě stavení – je to sterý hamr ke kterému se ještě vrátíte. Cestou podél potoka minete starou vodárničku
zdroj pitné vody pro město Vyšší Brod. Po pár krocích se vám otevře krásný pohled na vodopády Sv. Wolfganga. Když přejdete Menší Vltavici, můžete se vydat vzhůru na poutní místo Maria Rast, nebo dolů zpět ke klášteru kam míří i naučná stezka. Opět se dostanete ke starému hamru a nepřehlédnete ani lom kamene s původní násypkou. U lomu odbočíte vlevo, překřížíte Menší Vltavici i Opatskou stezku a vydáte se po vrstevnici lesní cestou zpět ke klášteru. Nepřehlédněte po levé straně Leopoldovu skálu a starý aquadukt.
Celá trasa je dobře značena a na zajímavých místech je doplněna informačními cedulemi, které nám přibližují historii staveb a řemesel.
| Název firmy (jak nás zákazníci znají): | Město Vyšší Brod |
| Typ společnosti: | nezisková organizace |
| Umístnění: | Vyšší Brod (Jihočeský kraj) |
| Telefon 1: | (+420)380746537 |
| DIČ: | Ne |
| IČO: | 00246191 |
| WWW adresa: | http://www.vyssibrod.cz |
| Email: | podatelna@vyssibrod.cz |
| Interní identifikátor: | 0009 |
| Interní zkratky: | RF,ČM |